Stodolové a celé jeho dnešní tak rozvětvené pokolení pochází z království Českého. Dosavadní průzkum ukázal, že "naši" Stodolové pocházejí z panství Polička, ležícího na samých hranicích markrabství Moravského, a to ze vsi Borová. Příjmení Stodola je zde druhým nejrozšířenějším. Většinou byli rolníky, dominikalisty (tj. hospodařícími na panské půdě). Dosvědčují to záznamy v pozemkových knihách panství poličského i údaje v matrikách tehdejšího farního úřadu v Borové.
Původ příjmení není těžké odvodit - je vesnického původu. Prapředek Stodola byl buď podruhem, který bydlel ve stodole, nebo naopak byl sedlákem, který měl hezčí, nebo větší stodolu, než všichni ostatní. V polovině 17.století můžeme příjmení najít v okolí Mladé Boleslavi, Rychnova nad Kněžnou, Police nad Metují, Vysokého Mýta, Brandýsu nad Labem, Písku, Úpice, Horšovského Týna, Opočna, Poličky, ale i v Praze. Z územního rozsahu se lze domnívat, že se příjmení vyvinulo nezávisle na sobě na několika místech.
Nás budou tedy nejvíce zajímat Stodolovi pocházející z Poličska. Nejstarší historický záznam, který o Stodolových z této oblasti máme, je z kontribučního seznamu k roku 1597 v Poličce. Zde je uveden jako železník (= obchodník se železem) Jiří Stodola s výší kontribuce 20 míšeňských grošů (groš byl stříbrná mince platící polovinu groše českého). Jednalo se o poměrně vysokou kontribuční dávku, která se vybírala 2x ročně na sv.Jiří a na sv.Havla.
Nejstarším doloženým předkem je Martin Stodola - soused z Borové. Narodil se v roce 1621. Dne 28.6.1648 se oženil s Alžbětou roz. Ambrožovou z Oldříše (nar. 1627). Podle Soupisu poddaných podle víry z r. 1651 jsou jedinými Stodolovými žijícími v té době v Borové. Ze soupisu poddaných dále můžeme vyčíst, že u nich sloužil tehdy 20-tiletý pohůnek Vavřinec. Jeho příjmení není uvedeno, ale jeho děti již nesou příjmení Stodolů. Zda se jedná skutečně o Martinova příbuzného, nebo jen získal přízvisko podle rodiny, u níž sloužil, se můžeme jen dohadovat. Martin s Alžbětou měli podle všeho 7 dětí: Tomáše (*17.10.1649), Magdalenu (*25.8.1652), Kateřinu (*3.9.1653 - zemřela), Jana (*19.12.1655), další Kateřinu (*7.9.1657), Jarolíma (*13.9.1659) a Annu (*29.6.1665).
Martinův nejmladší syn Jarolím Stodola se narodil 13.9.1659 v Borové. 11.5.1687 se rovněž v Borové oženil s Magdalenou Kučerovou, narozenou 5.5.1667 v Borové, dcerou Bartoloměje Kučery a Zuzany roz. Mřeňové. Měli 11 dětí, ale ne všechny se dožily dospělosti: Tomáše (*16.9.1688 - zemřel), Rozinu (*16.12.1690 - zemřela), Václava (*19.8.1694 - zemřel), Jana (*14.4.1697), Matěje (*10.9.1698), Annu (*17.10.1699), Kateřinu (*13.10.1701), Magdalenu (*21.9.1703), znovu Václava (*2.2.1705), Tomáše (*12.2.1709) a Rozynu (*10.8.1711 - zemřela).
Václav (1) Stodola se narodil 2.2.1705 v Borové, kde se také 10.2.1732 oženil s Máří Magdalenou Makovskou, nar. 13.8.1715 rovněž v Borové, dcerou Jana Makovského a jeho manželky Zuzany. Měli 3 děti: Jana (*28.4.1743), Veroniku (*5.10.1745) a Václava (1.10.1748). Pokud bylo dětí více, nepodařilo se je zatím dohledat.
Václav (2) Stodola se narodil 1.10.1748 v Borové. 15.11.1772 se v Borové oženil s Terezií Makovskou nar. 14.8.1749 také v Borové. Byl chalupníkem v č.p. 56. Další záznam o Václavu (2) Stodolovi je v pozemkové knize, kde je poznačeno, že dne 31.1.1806 "postupuje Václav Stodola, výměník v Borové, svoji chalupu a 34 jiter pozemků svému synu Václavu (3)". U zápisu tehdy asistovali Pavel Stodola - konšel a Jan Stodola - rychtář. Usedlost č. 56 tedy měla 34 jiter pozemků (asi 20 ha) a se vším ostatním byla oceněna na 450 zlatých. Nový majitel měl podle postupní smlouvy vyplatit své sourozence Františka, Jana, Josefa a Kateřinu. Dokazuje to i další zápis v téže pozemkové knize, kde je v roce 1819 poznamenáno, že Václav (3) Vyplatil svému otci Václavu (2) 50 zlatých a sourozencům Janovi, Josefovi a Kateřině provdané Řebíčkové po 20 zlatých. Václav (2) Stodola měl tedy 5 dětí: Františka (*26.10.1773), Jana (*30.4.1777), Václava (*1.1.1782), Josefa (*asi 1787) a Kateřinu (*1791). Dožil se úctyhodného věku 87 let. Zemřel 17.10.1835 v Borové č. 56 a byl pohřben na zdejším hřbitově.
Václav (3) Stodola se narodil 1.1.1782 v Borové č.p. 56. Hned následujícího dne byl řádně pokřtěn. Kmotry mu byli Jan Makovský z Borové, Matyáš Kunz ze Sv. Kateřiny, Kateřina Stodolová z Borové a Veronika Makovská ze Sv. Kateřiny. V roce 1806 převzal po svém otci hospodářství. Několik dní po převzetí usedlosti se oženil s Veronikou (nar. 2.6.1783), dcerou Josefa Kocourka - sedláka z Oldříše č.p. 27. Podle svatební smlouvy z 6.2.1806 přinesla nevěsta věnem majetek v hodnotě 107 zlatých (na hotovosti 50 zl., v příslibu 15 zl., 1 krávu v ceně 30 zl., 40 kloubů třeného lnu po 45 krejcařích = 30 zl., 1 kopu plátna za 17 zl.) a ženich Václav vzal za to věno pannu nevěstu "do spoluvlastnictví na statek č. 56". Měli spolu 6 dětí ale dospělosti se dožili pouze tři z nich: Veronika (nar. 6.2.1812 - později se provdala za Josefa Makovského, dominikalistu od Svaté Kateřiny č. 7), Václav (nar. 30.8.1816) a František (nar. 25.3.1819). Ostatní tři děti zemřeli v ranném věku. V roce 1822 řádila v Poličském okrese velká epidemie cholery, která však naše předky ani jejich příbuzné nezasáhla. Pozemková kniha nám potom dává nahlédnout i do různých rodinných starostí a majetkových přesunů. U dne 2.3.1835 je uveden záznam, že Václav (3) Stodola oddělil od č. 56 - 16 jiter a 1067 sáhů pozemků a prodal je Matěji Lorencovi z č. 86 za 500 zlatých tehdejší měny a stanovil si výměnek z polností. Kdo byl Matěj Lorenc? Pozemková kniha o tom nic neříká, ale z dalších záznamů se dozvídáme, že se narodil roku 1779, jeho ženou byla jakási Magdalena roz. Stodolová (*1791 dcera Jana Stodoly chal. Z Borové 86 a Ludmily roz. Bohač) a měli dvě dcery Annu (*1808) a Josefu (*1811). Je možné, že se jedná o nějakou přízeň. Vraťme se zase zpět k záznamům v pozemkové knize a k rodu Stodolů. Za necelý rok, dne 2.1.1836 je v pozemkové knize zaneseno, že "část majetku, který byl z č. 56 oddělen pro Matěje Lorence, jež od koupi, nemaje syna, ustoupil". Václav (3) předal pak tuto půlku svému synu Václavu (4) za 400 zlatých. Tato půlka zahrnující 16 jiter a 1067 sáhů obdržela popisné číslo 57. Majitelem rodného stavení se stal dne 31.1.1844 syn Václava (2) František. Tehdy bylo u chalupy 17 ½ jiter pozemků. Z toho bylo: 9 jiter polí, 8 jiter luk a zahrad a ½ jitra lesa, k tomu patřil ještě 1 kůň a 1 kráva, to vše v ceně 400 zlatých.
Václav (4) Stodola - majitel nového čísla 57 v Borové se narodil dne 30.8.1816 v Borové č. 56 jako manželský syn Václava (3) Stodoly a Veroniky roz. Kocourkové. Na svět mu pomáhala porodní bába Terezie Navrátilová. Následujícího dne byl řádně pokřtěn a za kmotry mu byli jeho strýc Jan Řebíček, sedlák z Borové 56 a zřejmě další příbuzná Kateřina (roz. Stodolová) Grauliková, selka z Czerkytle. Byl sedlákem v Borové s poměrně velkým hospodářstvím, které zahrnovalo 1 kobylu, 3 krávy, tele, kozu a prase. Oženil se 16.2.1841 ve farním chrámu Páně sv. Markéty v Borové s Kateřinou (dcerou Jana Ventury ze Sv. Kateřiny č. 9 a Kateřiny Hlaváčkové z Martinic č. 12) s níž již měl nemanželského syna Václava (5). Nevěsta se narodila 13.7.1818. Svědky na svatbě byli: Matěj Lorenc - chalupník z Borové č. 86 (pro kterého byla původně připravena polovina č. 56) a Josef Makovský - dominikalista od Svaté Kateřiny č. 7 (manžel sestry Veroniky). Václav (4) a Kateřina měli podle všeho 5 dětí: Václava (5), Jana, Vincencii, Vincence a Vikrorii. Vincenc a Viktorie zemřeli v ranném věku.
Václav (5) Stodola se narodil jako nemanželský syn Kateřiny Venturové ve Svaté Kateřině č. 9 už 29.6.1838 tedy více než dva roky před svatbou rodičů. Rod Stodolů se však k malému Vašíkovi hlásil už u křtu, neboť jeho kmotrem byl Jan Stodola - dominikalista od Svaté Kateřiny č. 3 a svědkem jeho teta Veronika roz. Stodolová - manželka Josefa Makovského. Chodil do místní školy, kde se naučil číst a psát. 30.1.1866 se oženil s Kornélií Filipi (*30.3.1836) z Telecího. Po sňatku žili společně s rodiči v č.p. 57 a Václav, kromě pomoci v hospodářství, si přivydělával ještě tkalcovstvím.
Kornélie Filipi - nevěsta Václava (5) Stodoly je opředená rodovými pověstmi. Ve svých dokumentech má mnoho nejasností a nepřesností. Především se narodila 3.10.1836 jako nemanželská dcera Viktorie Filipi z Telecího č. 136. Ten neznámý otec a to víc italské než české příjmení, byly zdrojem pověstem o "modré krvi". Ale i ten dědeček Filipi má záznamy o své osobě značně popletené. Tak na křestním listě Kornélie se praví, že se narodila 3. října 1836 jako nemanželská dcera Viktorie Filipi, manželské dcery Jana Filipi - hajného v Telecím č. 136 a matky Viktorie rodem Plíhalové. Na oddacím listě (vdávala se 30.1.1866) má Kornélie uvedeno - jako postavení - "vnučka hajného". Otec samozřejmě uveden není a jako matka je zapsána Viktorie - dcera Františka Filipiho (hajného z Telecícho č. 136 a Anny rodem Plíhal. Rovněž na křestním listě Jana Stodoly (syna Kornélie a Václava) narozeného 15.6.1870 je uveden František Filipi. V berní rule z Poličska z roku 1829 je však jediná rodina se shodou jmen a to rodina Filipi z Rybné č. 66. Zde jsou uvedeni Jan Filipi (hajný v Rybné 66) jeho žena Viktorie a děti František, Antonín a Viktorie. Takže i já uvádím jméno dědečka jako Jan. Ani kmotři a svědci nijak nedokazují nějaký vztah k panstvu. Kmotrou byla Kornelii a zároveň i porodní bábou Anna Musílková - manželka chalupníka z Telecího a na svatbě byli jako svědci jen Stodolové. Prázdná rubrika "otec" na křestním listě Kornélie zůstane asi zahalena rouškou tajemství.
Z nějakého důvodu vlastnictví rodného gruntu přešlo na Václavova mladšího bratra Jana. A Václav se musel spokojit jen s chalupou č.p. 127. Avšak i k chalupě náleželo malé hospodářství zahrnující zřejmě nějaké polnosti a dále 2 krávy, 1 jalovici a 1 kozu. Někdy po roce 1890 přesídlila rodina do Poděbrad, později k synu Janovi do Hejčína u Olomouce, kde oba stařečci Václav (4) i Kornelie zemřeli - Václav 22.6.1912 a Kornelie 11.3.1919. Měli celkem 7 dětí: Josefu (17.3.1862-27.1.1944) později provdanou za Baltazara Vomočila, Václava, Františka, Jana (15.6.1870 - 1.3.1943), Josefa (oženil se s Františkou roz. Hajnou), Aloise ( - 9.2.1946, oženil se s Annou Gregorovou) a Kornelii ( - 17.12.1970) později provdanou za Josefa Dvořáka. Nejstarší z jejich dětí Josefa byla příčinou toho, že Stodolové opustili Borovou, přesídlili do Hejčína u Olomouce a založili v zemi Moravské tak četná pokolení. Také Josefa se narodila jako "nemanželská dcera Kornelie Filipi, dcery po zemřelé Viktorině Filipi z Telecího č. 136 v okrese Poličském, dcery Jana Filipiho z Telecího a jeho manželky Viktorie rodilé Plíhal" (zase ty zmatky s křestními jmény). Josefa se narodila 16.3.1862 v Pusté rybné na Blatině č. 10. Kmotrem jí byl Jan Filip - hajný z Blatiny č. 10 a jako porodní bába asistovala Terezie Stodolová z Borové č. 127 (zřejmě příbuzná - Václav (5) Stodola žil později v č. 127). Tatínek Václav (5) Stodola se k dceři Josefce přihlásil až za 11 let, jak praví zápis na jejím křestním listě: "otec se přihlásil k dítku 7.12.1873 a takto uznáno za legitimní". Josefa Stodolová (dcera chalupníka z Borové č. 127) se dne 6.2.1883 provdala za Baltazara Vomočila - cukráže a pernikáře ze Svitav, rodem z Kunštátu na Moravě. Rod Vomočilů je však už jiná historie. Faktem však zůstává, že když se Josefa dostala se svým manželem do Olomouce, přistěhovali se postupně za ní všichni sourozenci, včetně rodičů. Zde Václav Stodola se svojí ženou Kornélií dožili na vejminku u syna Jana. Václav Stodola zemřel ve věku nedožitých 73 let dne 22.6.1912. Jeho žena Kornélie zemřela o 7 let později, 11.3.1919 v úctyhodném věku 82 let.
Mladší bratr Josefy Stodolové - Jan Stodola se narodil 16.6.1870 v Borové č. 57. V místní škole se naučil číst i psát. Do Hejčína přišel v roce 1888. Zde se vyučil cukrářem a nějaký čas se tím živil. Později pracoval jako topič v Hejčínském cukrovaře A.H. Maye. 24.8.1897 se oženil s Marií rozenou Novákovou - nar. 28.7.1873 v Olomouci na Nové Ulici č. 77. Marie byla švadlena a měla svou vlastní živnost. Byla silně věřící katolička, kdežto Jan byl ateista. Vlastnili dům v Horní Hejčínské ulici č. 11a. Zde se také narodily všechny jejich děti: Marie (*23.1.1900 - 1955) později provdaná za Antoníka Sanetrníka, František (1901 - ?), Metoděj (1903 - 1983), Bohumila (*8.8.1905 - 24.12.1982) později provdaná za Františka Hradila, Jan (1907 - 1993) a nejmladší Klementýna (*23.11.1909 - 1.4.2007). Dalším příjmem rodiny byl pronájem bytů a pokojů v jejich domě. Také vlastnili kozu a krávu. Marie zemřela 1.10.1939 a její manžel ji přežil o pouhé tři roky - zemřel v roce 1942.
Stodolovi v Hejčíně
Bohumila Stodolová je posledním členem rodu, který má přímou souvislost s námi. Narodila se 8.8.1905 v Hejčíně, dcera Jana Stodoly a Marie roz. Novákové. Byla veselé dítě a dovedla pobavit všechny okolo. Byla velmi společenská už jako dítě. Vyučila se, stejně jako její sestry, švadlenou. Vdávala se poměrně mladá 18.9.1922 v Řepčíně za Františka Hradila také z Hejčína, rotmistra u dělostřelectva, a bylo jí jen 17 let. Za pár měsíců po svatbě se jim narodil první syn Vladimír. Manžel Bohumily byl tedy voják z povolání a v době sňatku sloužil v Bratislavě. Později byl převelen do Brna. Zde bydleli až téměř do konce 2. světové války. Koncem války (nejspíš při náletech) byl jejich byt v Židenicích na Vojanově ulici zničen a oni si našli nový ve vile v Černých polích. Tento byt původně obývali němci, kteří jej narychlo opustili. Ještě po mnoha letech se po nich našli nějaké věci na půdě. Po skončení války se František znovu vrátil do armády a byl přeložen do Přerova a dostali zde armádní byt. Po nějaké době si koupili domeček v Třebčíně. V roce 1951 byl František znovu převelen, tentokrát do Olomouce. Znovu se tedy přestěhovali, tentokrát zpět do Hejčína, kde měli byt v budově pošty. Po mnoha letech se potom znovu přestěhovali, tentokrát na Novou Ulici v Olomouci. Na sklonku života už byla Bohumila velmi nemocná a její sestra Klementýna spolu se svou rodinou se o ni starala a různě jí vypomáhala. Zemřela na Štědrý den v roce 1982.